neděle 1. září 2019

Karavan nebo obytné auto ?

Věčná otázka všech karavanistů, která má svoje zastánce a odpůrce obou variant. Proto můj názor berte jako čistě subjektivní. Průměrně ročně máme cca 70-80 nocí v karavanu a tak to cestování s přívěsem, alespoň pro rodinu s dětmi, vidím dnes určitě reálněji než na začátku. Navíc podloženou vlastními zkušenostmi. A kempovali jsme opravdu různým způsobem. Od mých paraglidingových sletů na letištích. Dále tábory, dovolená na tátově zahradě u Kunštátu na Moravě, až po hodně drahé kempy v Chorvatsku. Stellplatzy, na divoko,  nebo i mnou né zrovna vyhledávaná obří přímořská letoviska či např. Vranovská pláž. Chtěli jsme zkusit vše a musím říct, že jsme měli hodně zbytečných předsudků. Nakonec i v těch letoviscích se dalo najít něco pozitivního i když to není zrovna náš ,,šálek kávy,, .
V první řadě se už tolik neřídím recenzemi např.na google mapách i když při výběru místa určitě nemalou roli hrají. Né však tak velkou jako na začátku.

Jako příklad uvedu kemp v Hallstattu. Jediný přímo ve městě, takže není na výběr. Moc jsme sem chtěli jet, ale recenze hrozná. Majitel nepříjemný a navíc nemá prý rád čechy, poláky a asi celý východní blok. Nakonec jsem na to připravil celou rodinu dopředu a řekl jsem si no co, přinejhorším odjedeme. Nakonec majitel i když trochu zamračený, jako jeden z mála v zahraničí odepsal na žádost o rezervaci v kempu ihned. Pro jistotu jsem napsal, protože jsem se dočetl, že nemá rád, když mu někdo přijede neohlášen. Toto se mi v Rakousku už jinde nestalo. Do ostatních kempů jsem musel všude volat, jelikož odpověď nepřišla nebo až po dvou dnech. Neměli jsme jediný problém, chovali jsme se slušně a předposlední den nás dokonce naháněl po kempu, jestli prý naše dcera neztratila nalezeného plyšáka. Tak asi tak k těm recenzím.

Obytné auto bylo mimo naše finanční možnosti. Takže jsem to alespoň nemusel tolik řešit i když taky občas láká. A kupovat přes 20 let starou ojetinu za ceny i přes 500-600 tisíc ? A na této částce to nekončí.  Další peníze se pohrnou za opravy.

Představy na začátku (černý text) a dnes (červený text), pokud cestujete s dětmi

Samozřejmě mi přišlo líto, že cestovat v zimě na sněhu je s přívěsem obtížné. Potřebujete dle mého názoru i větší auto, nejlépe s náhonem 4x4, aby to bylo trochu bezpečné. Nebo musíte víc plánovat cesty s ohledem na stav silnic v zimním období (leden - březen). Proto nepočítám s ježděním v těchto 3 měsících, ale kdo ví :-). Letos jsme začli už na konci února viz obr.
Zimní karavaning láká, ale finančně si zaplatíte za velkou spotřebu plynu. To co mám na půl sezóny spálím v zimě za 3 dny. Ze zkušeností jiných karavanistů musíte hodně větrat a to může v zimě vadit. Potřebujete pořád sušit věci hlavně u dětí. Takže neustálý boj s vlhkem. V listopadu už nemám vodu v systému (kohoutky, sprcha, bojler). Vozím pouze v kanistrech, takže se nesprchujeme i když v tomto období to tak nechybí.  V karavanu trávíte s dětmi větší část dne z důvodu nižších teplot i krátkého dne. Není to taková zábava, jako mimo zimu, kdy jste hodně venku a den je delší. Takže původní představy o zimním karavaningu už tolik nelákají i když 2x-3x za zimu asi kousek od baráku taky vyrazíme. Má to zase jiné kouzlo.

Souprava přívěs + auto je delší a složitější na řízení, couvání apod. . Všude taky nezaparkujete.
Na začátku to může být problém, než se naučíte. Pak už  to je pohoda a občas si říkám zvolni, už s tím zase jedeš jak s osobákem. Pokud máte na karavanu el.pojezd, hodně si to ulehčíte a zaparkujete i tam, kde se s obytným autem nestočíte. 
Parkování, otáčení na odpočívadlech nebo ve městech, vzhledem k delší soupravě, je obtížnější. S tím je potřeba dopředu počítat. Chce to víc plánovat a předvídat. Ale hlavně se toho nebát.


Cestovní rychlost je nižší.
Toto jsem bral jako nevýhodu pouze do té chvíle, než jsme s karavanem začali jezdit. Cestování s karavanem nás zklidnilo a přestali jsme tolik spěchat. Dovolená začíná už cestou. Po dálnicích jedu mnohem víc v klidu. V pravém pruhu 80-90km/h a nevadí mi to. I když bych mohl jet rychleji, klidně 110km/h. Sem tam někoho předjedu, jinak je to poklidná jízda do pohody. Toto je jedno z mých překvapivých zjištění. Mnohem víc si cestu užívám. Pouze s osobákem, hlavně na D1, je to jak na závodní dráze, kde buď někoho dojíždíte nebo někdo dojíždí vás a vy neustále brzdíte a střídáte pruhy. Toto s karavanem odpadlo. Není kam spěchat.  Když nedojedeme dnes, dojedeme zitra. Domek na kolech máme stále sebou.

Zastavit někde na divoko je snažší s obytným autem.
To je fakt, ale dnes míst, kde můžete parkovat na divoko je čím dál míň, bez ohledu na to, jestli máte karavan nebo obytku. V sezóně a v zahraničí ani nemluvě. Navíc, i když občas můžu zastavit kvůli přespání na cestě na odpočívadle, nebo někde u cesty, beru to jako nouzové řešení. Raději na stellplatz (většinou jsou ale pouze pro obytná auta) nebo do kempu. Pokud jedeme sólo, na ,,divoko,, moc v klidu nespím. Jsem ve střehu hlavně s ohledem na rodinu. Už jsme zažili situaci, že nám někdo v noci bral za dveře a venku nebylo vidět na krok. Zde výhoda obytky je, že můžete sednout v pyžamu za volant a hned odjet. Z karavanu musíte vylézt.
Další věc je ta, že karavan, či obytné auto, není těžké vykrást. Nemám dobrý pocit, když jej musím opustit mimo placená místa ke stání a kempování určená. Pak vše cenné co nepoberu sebou dávám raději do auta. Zde je alespoň alarm a vykrást ho je jednoznačně složitější. Výhoda je, že ho máme s přívěsem vždy sebou. :-)
Dochází i k tomu, že vám zloději přes ventilaci lednice pustí uspávací plyn a pak vám bez problémů vykradou celý karavan, zatímco vy spíte. Proto jsem náš vybavil i narkotizačním alarmem pro klidnější spaní. :-)
Diky těmto skutečnostem, se raději vyhýbám spaní na divoko, pokud jedeme solo. Obytné auto pak ztrácí takovou přidanou hodnotu. 

Měl jsem představu, že všude přespíme max 1-2 noci a jedeme dál.
Toto byla další moje mylná představa. Pro nás s dětmi je to jednoznačně nevyhovující. Děcka jsou z častých přejezdů neklidná a zjistili jsme, že se na nové místo ,,aklimatizují,, cca 1-2dny. Pak už jsou klidnější. Když si najdou i kamarády, máte vyhráno.
U sebe jsem zase zjistil, že zaparkovat karavan, vyrovnat, vyložit veškeré příslušenství (předstan, židle gril, koberec atd. ).......prostě rozložit se na kempování a ráno to zase balit, což zabere min 2h, je unavující. S obytným autem je to o něco kratší, ale né o moc. Snad jen to připojení přívěsu odpadá. 
Nám vyhovuje být na novém místě min 3 noci, tj. 2 celé dny, ať si děti zvyknou. Máme díky autu možnost vymyslet výlety a podívat se po zajímavostech i ve vzdálenějším okolí a karavan nechat na místě. Zaparkujeme lépe v centrech měst, než s velkým obytným autem. Nemusíme nic balit. Po příjezdu se vracíme do karavanu. Pokud nejsou místa v kempech vytyčená jako parcely, nestane se vám, že vám místo někdo obsadí, v době vaší nepřítomnosti.
Když na přejezdech spíme jen jednu noc, pak necháme karavan zaháknutý a nic nevybalujeme.

Postupně jsem našel zalíbení v předstanu (v mém případě markýzi s bočnicemi) , což je další obytný prostor, ve kterém trávíme nejvíce času.



Průběžná finanční zátěž
Výhoda karavanu je jednoznačná. Obytné auto je další auto, další motor a s tím spojených mnohonásobně více starostí a nákladů. Pojistka u obytného auta, pokud jej máte pojištěno i havarijně, vás vyjde na pěkný ranec, vzhledem k hodnotě auta a případných škod. Někdo proto jezdí jen s povinným ručením, což považuji za ,,dobrodružství,, . Nebo na tom musíte být finančně velmi dobře, jinak v případě větší škody či krádeže jste dojezdili. A znám takový případ. To je pak o strach vyjet a karavaning je především o pohodě. 
Na starší karavan vám stačí povinné ručení v řádu stovek korun na rok. U nového bych bez havarijního pojištění nejezdil, ale i tak je to o mnoho méně než obytka.
Dále druhá dálniční známka, nákup a výměna gum pro zimní provoz atd.... , prostě druhé auto v rodině.
Samozřejmě záleží, jak často karavan využíváte. V našem případě, kdy se nám z toho stal životní styl, jezdíme téměř každý týden.

Když jsme začali jezdit s karavanem, hodně nás to ovlivnilo směrem k minimalismu. Né, že bychom si před tím tuto věc neuvědomovali, ale karavan to ještě umocnil. Jeden z důvodů, proč jsem zavrhl starší obytné auto. I kdybych měl na nové, v této fázi života to považuji za nesmyslný luxus.
Snažíme se zbavit co nejvíce věcí, které nejsme schopni dostatečně využít. A ty co máme využívat na 100%. Každá další věc, kterou si pořídím mě stojí peníze, starosti a energii, kterou bych mohl využít jinde. Nyní jsem schopen osobní auto využít jak pracovně, tak pro rodinu + jako tahač pro karavan a to mi smysl dává.
Když je někdo např. v důchodu, nebo pracuje na cestách a ještě má to štěstí, že je na tom finančně dobře, pak má obytné auto smysl. Může s ním cestovat velkou část roku díky absenci pravidelně chodit do práce, či nutností  být vázán na jednom místě.
Určitě obytné auto taky láká. Má své opodstatněné výhody. Jsem si ale jist, že by mi dost vrtalo hlavou, jestli ty mnohonásobně vyšší náklady a starosti stojí za to. Že je to zbytečný luxus, kterého se s trochou skromnosti můžu vyvarovat a ušetřené peníze raději použít na cestování s obytným přívěsem.