První sezóna za námi - jízda

S pořízením našeho prvního karavanu, jsem měl hlavně já, jako řidič a osoba odpovědná za vše okolo počátečních úkonů spojených s provozem karavanu,  plnou hlavu obav. Až někam vyjedeme, zda jsem si zjistil, vše co je nutné vědět. Přece jen táhnete těžký přívěs, který se blíží váze mého běžného auta. Navíc pokud vám dostačuje ŘP skupiny B, nikdo vás nenutí se o tuto problematiku zajímat, natož dělat dodatečné řidičské oprávnění. Někdo to možná neřeší a vyrazí. Pokud vezete i rodinu s dětmi, není to úplně rozumný začátek a stojí za si něco nastudovat a hlavně začít opatrně a postupně sbírat zkušenosti. Na spoustu věcí člověk přijde až v praxi a dokud si jednotlivé situace nezažije, je vhodné přistupovat k jízdě s karavanem s pokorou.

A tak jako všechny aktivity dříve, horolezectví, jízda na kánoi v divoké vodě, paragliding, jsem se snažil jízdu s karavanem pojmout na začátku opatrně i když už jsem zkušenosti s táhnutím větších plně naložených nákladních vozíků, nebo řízením dodávek měl.

Klíčová věc je mít karavan zatížený na nápravu, nebo více dopředu na kouli. Ve chvíli, kdy je karavan zatížený na zadek, stává se jízda nebezpečná a může dojít k rozkmitání, ať už samovolně, větší či menší náhlou změnou směru jízdy, nebo při předjíždění nákladních aut. Zde vlivem statického tlaku dojde k přitlačování bočních ploch vozidel k sobě a při předjetí se může souprava rozkmitat až v krajním případě dojde k převrácení celé soupravy. Na silnici jsem takovéto řidiče s karavanem viděl už mnohokrát, kdy jim přívěs permanentně kmital zleva doprava a očividně měli pocit, že je to v pořádku. Měli štěstí :-)
Toto jsem naštěstí nikdy nemusel řešit, jelikož náš karavan je už od výroby vlivem rozložení váhy a doplňkové výbavy zatížený hodně na kouli. Řešil jsem, jestli to není až příliš, ale po-té, co jsem se dozvěděl, že někteří ostatní karavanysti jezdí s kolmým zatížením na kouli i 200-300kg i když povolených pro dané auto je třeba jen 75kg, jsem se uklidnil :-).
Velkou roli zde hraje poměr váhy auta vůči karavanu. Čím více má tažné auto tím lépe a taky tuhost zadní nápravy u tažného vozidla. Čím tužší, tím lepší.
Náš poměr váhy je cca 3:2 + a auto má tužší zadní nápravu. Spolu s větším zatížením na kouli je auto i ve větru krásně stabilní a někdy bych řekl, že i boční vítr nemá na celou soupravu takový vliv, jako když jedu bez přívěsu.

Někdy mám na internetových diskuzích pocit, že pokud nemáte auto o váze alespoň 2t a objem motoru min. 2,5l + obrovský výkon, že nemá smysl přemýšlet o karavaningu. Pomalá rychlost a nestabilní souprava. My máme citroen berlingo 1,6 BlueHDi 120k + karavan cca 1t a jede skvěle. Měl jsem i berlingo se 100k motorem a to už bylo znát, že ten výkon chybí, ale i tak se to dalo.

Moje zkušenost za první rok karavaningu. Je to hlavně o řidiči a o tom, jestli chcete na dovolenou spěchat jako s osobním autem, nebo cestu pojmete jako dovolenou. Až s karavanem se konečně cítím na dovolené už když nasedneme a vyjedeme. Neřeším, kdy přesně dojedu a kde ten den skončím. Tam kde zastavím jsem doma. Navíc díky nejvyšší povolené rychlosti ve většině států EU (cca 80km/h), vás to ani nenutí spěchat. Myslel jsem si, že budu jezdit rychleji, ale přirozeně jsem se dostal na rychlost max do 90km/h a  pouze když předjíždím, jedu rychleji. I tak auto bez problémů sedí a akceleruje, ale už mi to přijde moc. Navíc i spotřeba pak letí zbytečně nahoru a moc si nenaženete.
Po D1 jezdím nejraději s karavanem. V klidu v pravém pruhu, sem tam někoho předjedu, ale většinou všichni předjíždějí mě. I mám pocit, že řidiči si na vás více dávají pozor a jsou vůči vám ohleduplnější, když vidí co vezete a co by se mohlo stát, když vás začnou ohrožovat svou zběsilou jízdou :-) . Když už se na mě někdo ,,lepí,, trochu soupravu rozkývám zprava doleva a hned si drží odstup :-) .

Jízda s přívěsem nás zklidnila a mÿ si cestu mnohem víc užíváme. Co na tom, že dojedeme třeba až zítra místo dnešního večera. Takové zastavení na dálničním odpočívadle u dětského hřiště je pro děti zpestření a nutnost v průběhu dlouhé cesty. A vy zatím v karavanu můžete uvařit a dát si kafčo.








Pozitiva jízdy s karavanem

1. Cestování s karavanem je mnohem klidnější a pohodovější a působí to na celou rodinu.
2. Tolik vás to nenutí spěchat.
3. Odpadá nervozita, že do cíle nedorazíte včas.
4. Kdykoliv můžete zastavit a uvařit si, případně zajít na svůj záchod, když není žádný veřejný k dispozici.
5. Pokud máte hodně malé děti, není problém si dítě kdykoliv v klidu přebalit, nakrmit, či umýt v karavanu, kde máte vše k dispozici.
6. Nenutí vás to jet tak často po dálnici díky nižší rychlosti. Díky tomu toho víc vidíte a zažijete, než když projedete celou zemi od hranice k hranici po dálnici. ( Letos jsem si projel část Chorvatska po staré pobřežní magistrále, kde se jezdilo kdysi a cestou zpět i skoro celé Chorvatsko do Slovinska a byla to nádhera. Navíc všichni frčeli po dálnici a tady byla cesta skoro prázdná. A to vše bez poplatků za mýto. )
7. Je snadnější rozplánovat cestu do cíle na více dní a více zastávek na zajímavých místech.
8. Dovolenou si můžete přizpůsobovat během cesty dle počasí a momentálních plánů.
9. Odjezd a příjezd si můžete snadno posunout, pokud vám děti třeba před odjezdem, nebo v průběhu dovolené onemocní.

Shrnutí

Cestování s karavanem nás zklidnilo a cestovat takto s dětmi je jednodušší a zábavnější. Někdo může namítat, že cesta trvá déle, ale pokud karavaningu propadnete, pochopíte, že to není o čase. Prostě přestanete cestu počítat na hodiny, ale na dny.

Domů nám sice chyběly jen 2h cesty, ale proč se hnát a dojet za tmy. Rychlé rozhodnutí a zastávka na Stellplatzu za Vídní s neskutečným hřištěm pro děti. Tak jsme domů dojeli až následující den.

Jak to všechno začalo

Jak to všechno začalo?

Už jako malý kluk mě fascinovalo cestování a outdoorové aktivity, být v pohybu, na cestě a nechat se překvapovat novými místy a zážitky, které třeba ani nebyly v plánu. Měl jsem blízko k aktivitám, které umožňují být v přírodě i po více dní. V mém případě hlavně horolezectví a občas i sjíždění řek. U obou těchto činností vezete, či nesete vše s sebou a co nemáte, to nemáte. Nevíte, kam se dnes dostanete a kde budete spát, co vám připraví počasí a spoustu dalších nejistot, které vás nutí neustále se přizpůsobovat a reagovat na nově vzniklou situaci. Máte sice nějaký plán, ale snažíte se ho přizpůsobit aktuální situaci. I cestování karavanem, jakožto trávení volného času, mi přijde samo o sobě přirozenější, než když máte vše přesně ,,nalajnované,, ,např. od cestovní kanceláře. Protože věci často neprobíhají dle plánu a život sám o sobě je plný nečekaných změn. Kdo se nebojí tuto skutečnost přijmout a považuje ji za přirozenou součást života, takové to koření, ten může v karavaningu nalézt svobodu pohybu a souznění s okolím, kterou lze těžko popsat. Naučil jsem se neočekávat příliš mnoho a většinou se mi dostávalo více, než jsem čekal.

Příchod dětí

S příchodem dětí nastaly otázky, jak by šlo naše cestování přizpůsobit i jim. A tak jsme stan a spaní v autě vyměnili za karavan. Osobně nic proti stanu nemám, strávil jsem v něm mnoho let volnočasových aktivit, včetně cestování, ale přece jen už mám nějaký věk a hlavně sezóna s karavanem nikdy nekončí. Navíc při dnešních možnostech výbavy máte veškeré zázemí i komfort neustále sebou.

Pořízení karavanu

Samozřejmě vše nešlo tak rychle. Tři roky jsem se díval po inzerátech, sbíral zkušenosti a rady od těch, co už karavanem cestují, ať už z řad kamarádů či z internetu. Měl jsem také možnost si několikrát karavan půjčit a vyzkoušet si, co by nám s rodinou vyhovovalo a čím vším karavan případně dovybavit. V neposlední řadě se i připravit na větší finanční výdaj.

Postupně jsem se z karavanů za 60 000 Kč dostal až na 250 000 Kč. Rozhodl jsem se sáhnout na "nedotknutelné" finanční rezervy + na karavan už něco našetřeno bylo a zbytek jsem se rozhodl raději si půjčit

Karavan jsem chtěl pořídit nový a v záruce, nemuset řešit opravy a nemít strach odcestovat někam dál a čekat, až se něco "rozsype" na zrovna nejméně vhodném místě. I to je důvod, proč jsme se nebáli cestovat do zahraničí. Dosud v novém karavanu za necelou sezónu jsme strávili již 70 nocí a procestovali 6 států.

Avšak hlavní důvod koupit nový karavan se zrodil až v průběhu hledání. Nedařilo se mi najít karavan dle mojí představy s příslušnou výbavou. Dále obava, že vzhledem k mým nedostatečným zkušenostem, neodhadnu jeho technický stav. Nyní jsem za toto rozhodnutí rád.

Vyzvednutí karavanu a první cesty...

Pak se narodil syn a já už nevázán doma si mohl jet vyzvednout připravený karavan a my už se těšili, jak po šestinedělí vyjedeme. Byly z toho nakonec jen tři týdny, déle jsme nevydrželi čekat.

Za půl roku čekání od objednávky jsme měli již naplánovanou řadu cest nejrůznějšího charakteru a zbyla jen otázka:" Kde je až hranice cestovaní s takto malými dětmi? Kdy to pro děti bude ještě zábava a zároveň i pro nás?

S jedním jsem ale počítal už dopředu a měl v tom jasno. Děti jsou nyní neoddělitelnou součástí našeho života. Tato etapa nebude trvat věčně a my si ji chceme užít dřív než pomine jako každá věc. Dávno jsem opustil myšlenku " Teď se budu věnovat sobě, pak se zase budu věnovat rodině". Věci s dětmi už nelze dělat stejně jako před tím, kdy jsme byli s manželkou jen dva. Jdou dělat také, ale jinak. Nám se to podařilo a nemáme pocit, že bychom o něco přišli. Právě naopak.

Každá cesta něco stojí a teď nemyslím jen finanční stránku, ale plánování a nervy před odjezdem a občas i na cestě, když momentálně děti nesdílejí radost z cesty jako vy. Ale celkový přínos pro celou rodinu je jednoznačně pozitivní a my už si život bez karavanu ani nedovedeme představit.