Velká cesta do Albánie 3.část

Velká cesta do Albánie - část 3.

Oblast za Llogarským průsmykem od Himare na jih je krásou pobřeží a čistotou moře srovnatelná s Chorvatskem. Pokud bychom zde jeli znovu, určitě už pojedeme přímo sem. A případně vyzkoušíme pobyt i u Sarandë a Ksamil. Tudy jsme cestou zpět projížděli, ale přímo u moře jsme nebyli. Prý je tu to také velmi krásné. Karavanista Miloš, kterého jsem zmínil v předchozí části, se o pár dní později přesunul právě zde, ale dle jeho názoru, mělo Himarë větší kouzlo. Sarande je více známá turistická oblast a tomu odpovídají i vyšší ceny a větší počet turistů.

Z kempu Moskato jsme vyrazili na 2 výlety. Pěšky z kempu Moskato ve Spile na pláž aquarium beach.

kemp Moskato – 11EUR/noc i s elektrikou

 Cesta procházela kolem vyschlého koryta u Spile a dále přes kopce podél pobřeží s vyprahlou krajinou a pro nás nezvykle červenou půdou.

Samozřejmě lemovaná všudy přítomnými odpadky, na které jsme si ale už nějak zvykli, jako všude v Albánii. Postupně to člověk přestával vnímat. Aquarium bech však byla kouzelná. Omocňovala to i skutečnost, že kromě koz, zde nikdo nebyl. Tady jsem ocenil to, že jsem celou dobu táhl včetně syna v sedačce i potápěčské brýle, šnorchl a ploutve. Aquarium beach asi proto, že jsou zde krásně barevné ryby. Asi nejhezčí místo, co se moře týče.

Aquarium beach

Další výlet byl na pláž Gjipes. Auto lze nechat na placeném hlídaném parkovišti. Bylo v tak opuštěném místě, že jsem to uvítal. Dále se pokračuje asi 1h pěšky na pláž. Místo je krásné, ale jezdí sem lodě, co vozí turisty na pláž a odpoledne je zase vyzvednou.  Tak tam bylo trochu víc lidí, ale nic hrozného. Dá se zde i bivakovat ve stanu. Je zde něco jako kemp s hodně přírodním barem a záchodem.

Pláž Gjipes

Z kempu Moskato se sem lze nechat zavést i lodí.

Celkově jsme si Albánii zamilovali. Kdo nevyžaduje luxus a VIP kempy, zažije zde svobodu cestování, která nemá v Unii obdoby. Navíc za mnohem  nižší fin. náklady. Zatím !. Jen pro představu, nás tato cesta vyšla na cca 18tis za 21dní. Jídlo koupené před cestou jsem nepočítal, stejně bych jedl i doma. Z toho nafta činila asi 11tis.

Je zde znát, že se i cestovní ruch zvyšuje a na mnoha místech je vidět intenzivní výstavba ubytovacích kapacit. Všem musí dojít, že to takto svobodné nebude napořád. Ale zase bych to Albáncům přál. Jsou zde fajn lidi. Cítili jsme se bezpečně a pokud se na ně člověk nepovyšuje, což jsem se dočetl, že nemají rádi, tak jsou velmi vstřícní a nápomocní. Bohužel, když jsme se vraceli domů, tak jsme se v Makedonii dozvěděli, že v místech, kudy jsme projížděli na cestě sem, bylo zemětřesení. Bylo znát i v kempu Moskato (díky Milošovi, který v Moskatu ještě byl, to víme). Ujeli jsme tomu o jeden den. Pak na začátku roku přišla ještě epidemie. Tak je mi Albánců líto, jelikož jejich snaha na postupné nalákání turistů, bude nyní o mnoho složitější.

Když jsme před více než dvěma roky jeli poprvé karavanem do Rakouska a pak hned do Chorvatska, připadalo mi to jako něco velkého, dobrodružného. Dnes mi takto připadá cesta do Albánie a ty minulé cesty jako běžná věc. Rozhodně by mě nenapadlo, že tehdy jako karavanoví nováčci pojedeme do tří let takto daleko za hranici Unie. Navíc s našimi malými dětmi (1,5r a 4r). Když jsme se dostaly na dohled Řeckého Korfu, uvědomili jsme si, jak jsme daleko od domova a v nitru duše jsem cítil hrdost, že jsme to nevzdali a jeli až sem. Překonaly obavy z cesty přes Srbsko, Kosovo, Makedonii (na cestě zpět). Zase jsme ty hranice o něco posunuly J. Tak si říkám, kam to bude příště.

Když jsme dosáhli nejjižnějšího bodu naší cesty Sarandë a zamířili zpět směr Gjirokastër a pak premiérově přes Makedonii domů, měl už jsem v hlavě plán na příští rok. Albánii nebo Řecko a odtud do Turecka. Avšak plány se razantně změnili s příchodem epidemie. Nenapadlo by mě, že se sem letos znovu nepodíváme. Zatím to tak bohužel vypadá.

Článek o naší cestě bych zakončil posledními pár větami, které vše nejlépe vystihují.

Albánie není tak obávané místo, jak nám tvrdili ti, kteří zde nikdy nebyli. Považovali nás za blázny, co navíc vyrazili i s dětmi.
Ale naše děti chtějí jet k moři už jen sem :-)

 

Spaní na divoko při cestě do Albánie - Autogrill Boci

Spaní na divoko u moře – Orikum